Hlavní příčiny zhoršování zraku

Vliv prostředí (1. část z 7)

Vnější podmínky – pracovní a rodinné prostředí, vliv denní doby

Špatný zrak  úzce souvisí s rodinným zázemím, se vzdělaností rodičů, s hodnotami, které rodina upřednostňuje, se způsobem trávení pracovního i volného času. Čím vyšší je standard vzdělání, tím vyšší je také pravděpodobnost výskytu krátkozrakosti.  V domácnostech, kde jsou kromě televize i počítače a kde se klade důraz i na častou četbu, se častěji vyskytuje horší zrak. (Novorození jsou krátkozrací v méně než 1 %, v období 5–9 let je krátkozrakých dětí okolo 3 %, v 10–12 letech okolo 8 %, po základní škole 20 %, po maturitě až 40 %, po ukončení vysoké školy až 80 % mladých lidí trpí krátkozrakostí).

Ostrost zraku je velmi dynamická proměnná funkce. V průběhu dne dochází k mírným výkyvům – jinak vidí odpočinuté oko ráno, v průběhu dne či večer po celodenní práci u počítače. Vidění se může měnit i v rámci týdne – jiné je v náročný pracovní den a jiné během víkendu v přírodě. Změna vidění je patrná i v rámci delšího období – v průběhu školního či pracovního roku je zpravidla horší než o prázdninách či během dovolené.

Vnitřní podmínky – schopnost vnímat, fyzické a psychické faktory

Pojem vidění je velmi široký, kromě ostrosti zraku udávané počtem naměřených dioptrií je vidění charakterizováno i schopností vnímat viděné. Tato schopnost není automatická, je třeba se jí učit a rozvíjet ji.

Vidění ovlivňují též krátkodobé i dlouhodobé faktory související s fyzickým a psychickým stavem člověka. Vidění souvisí s tím, v jakém stavu je naše tělo – z dlouhodobého hlediska jde o zdravotní stav i způsob stravování, z krátkodobého pak například o to, zda je tělo unavené či svěží. Způsob a kvalita vidění souvisí i s psychickým stavem  – z dlouhodobého hlediska s typem osobnosti (s celkovým životním postojem a sebedůvěrou, s vůlí, motivací, odhodlaností a chutí pečovat o oči), z krátkodobého hlediska je vidění ovlivněno okamžitým emocionálním rozpoložením či stresem.

Někdy bývá patrný rozdíl mezi subjektivním vnímáním vidění (zdá se mi, že vidím lépe) a objektivním výsledkem (mám více dioptrií než posledně) měření zrakové ostrosti. Rozdíl mezi hodnotou naměřenou v ordinaci a viděním venku může být způsoben tím, že vyšetření zrakové ostrosti probíhá v poněkud umělém prostředí neodpovídajícím přirozeným podmínkám, ovlivnit jej může i obava z výsledku vyšetření a ze zhoršení zraku.