... aby oči nebolely

Hlavní příčiny zhoršování zraku

Ztráta různorodého pohybu (5. část z 7)

Oči mají být v neustálém pohybu, je to pro ně přirozené. Při pohybu do blízka, na dálku, do krajních poloh, pomalém i rychlém sledování si oči stále musí zvykat na nové vzdálenosti, různou světelnou intenzitu a podobně, pak vidí jasně. 

Zrak zhoršuje: 

  1. stálý upřený pohled na blízko (do počítače, na mobily, televizi, videohry, do knihy). Chybí pohyb dívání oka do dálky, pohyb do různých směrů, pohyb těkavý i klouzavý. Zrak slábne, dochází k nehybnosti oka, k přepětí na blízko a k oslabení do dálky.

Při každém intenzivním zafixování předmětu na delší dobu  (upřené zírání) se obraz viděného zkresluje a zorné pole se zmenšuje. Při upřeném, strnulém dívání dochází k nepřetržitému velkému napětí v očích a jejich svalech, následně ve svalech krku, doprovázeném napětím psychickým, přitom není možné normální fungování oka. Aby člověk viděl zase ostře, dívá se ještě strnuleji a usilovněji, kvůli dalšímu zvýšení napětí však vidí ještě hůř.

Ověřte si to na sobě a zkuste si následující cvičení upřeného pohledu. 

  1. malý rozsah všech pohybů oka (pohyb oka do stran mohou omezovat nejen obroučky brýlí nebo kombinovaná brýlová skla, ale například i starosti). Při vidění s úzkým zorným polem oční svaly nepracují v maximálním rozsahu, ztrácí pružnost, mění se napětí a prokrvení ciliárního i okohybných svalů, snižují se akomodační schopnosti čočky. Zasahuje to i do psychiky, člověk bývá nejistý v prostoru a v rozhodování. 

Zkuste následující cvičení vnímání prostoru  ke zjištění, jak na tom jste.