Nejčastější oční vady

Krátkozrakost (myopie)

je vůbec nejčastější oční vadou. Krátkozraký člověk nevidí dobře do dálky, ale na blízko ano. Čím je vada větší, tím se zkracuje vzdálenost, na kterou vidí postižený ostře.
Krátkozrakost může být způsobena zvýšeným napětím šikmých svalů, obepínajících oční kouli. Ta se předozadně prodlužuje, vybouluje. Další příčina krátkozrakosti může však být i geneticky daná, těžká myopie se tedy může zdědit, pokud někdo z rodiny trpí touto vadou.

Celosvětově dochází k nárůstu krátkozrakosti. Problém zvýšeného výskytu myopie narůstá především v důsledku změn životního stylu a změn životního prostředí. V období růstu děti tráví mnohem více času v uzavřených objektech, a to jednak u obrazovek počítačů, jednak u televize. Zvýšilo se také množství práce na blízko díky používání mobilů, čtení z displejů kapesních počítačů nebo čtení textů v nevyhovujících podmínkách.
Krátkozrakost dosáhla ohromujících rozměrů na Dálném východě. Například v Japonsku postihuje 2/3 teenagerů, v Singapuru postihuje 80 % osmnáctiletých rekrutů, zatímco před 30 lety to bylo 25 % ! Podle studie z r. 2004 trpí ve Velké Británii krátkozrakostí téměř 25  % lidí.

Součástí léčení krátkozrakosti je dodržování základních hygienických a dietetických pravidel. Doporučuje se strava bohatá na vitaminy, dostatek pohybu na čerstvém vzduchu.
Při práci je třeba dbát na dostatečné osvětlení, čtený text by měl mít zřetelný tisk a dostatečný kontrast. Je nutno se vystříhat nadměrné únavy očí. Těžce krátkozrací lidé (těžká myopie) si musejí vybírat také zaměstnání bez velké fyzické zátěže a zvýšených nároků na zrak.

Dalekozrakost (hypermetropie)

je způsobena zvýšeným napětím přímých svalů očních, zplošťujících předozadně oční kouli. Dalekozraký vidí špatně nejen na blízko, ale i do dálky. Dalekozrakých lidí je ve srovnání s krátkozrakými mnohem méně.

Astigmatismus

je oční vadou, kdy postižený má rohovku nepravidelně zakřivenou (netvoří část kulové úseče jako zdravé oko). Tato vada se vyvíjí do cca 8 let věku, pak již bývá zpravidla stabilní. Někdy se ještě později může zhoršit, např. v důsledku zranění. Příčiny mohou být genetické. Takto postižený bez korekce brýlemi nevidí ostře ani do blízka ani do dálky. Někdy se tato vada kombinuje i s další vadou – krátkozrakostí nebo dalekozrakostí.

Šilhavost

je způsobena zvýšením napětím jen jednoho z přímých svalů ovlivňujících tvar oční koule a odchýlení oka od středu. Šilhavý člověk se dívá vlastně pouze jedním okem, a to tím, které je v optické ose.

Vetchozrakost (presbyopie)

je způsobena zhoršením až ztrátou pružnosti čočky v důsledku stárnutí, čočka se nedostatečně vyklenuje a oplošťuje. Zastřování na blízko (akomodace) je stále obtížnější. Čočka nedokáže změnit předozadní rozměr natolik, aby se zaměřila na blízké předměty (blíže než šest metrů před okem). Do jisté míry a doby je možné tuto vadu korigovat okohybným cvičením podle návodu, později je nutná korekce brýlemi.

Jednoduché oční vady

(krátkozrakost, dalekozrakost a astigmatismus) lze do jisté míry léčit nebo alespoň stabilizovat proti zhoršování pravidelným denním okohybným cvičení, u mnoha lidí s překvapivě dobrými výsledky.