Slovníček
Oční test upřeného pohledu
Názornou ukázkou negativního vlivu nehybnosti oka je toto cvičení: Bez brýlí (!) se dívejte nehybně po dobu jedné minuty na jeden bod, který vidíte jasně (vyberte si bod ve vzdálenosti cca 20 –100 cm podle stavu vašeho zraku). Po chvíli upřeného dívání bez jakéhokoli pohybu očima mimo pozorovaný bod se obraz pomalu zkresluje a zorné pole nejprve v okolí bodu se rozostřuje, zamlžuje nebo jakoby zmenšuje. Později se rozostřuje i samotný bod. Rozdílnost v rychlosti rozostření i v době trvání rozostření záleží na druhu refrakční vady i na věku (starší lidé uvidí déle nerozmazaně). Rozhýbejte oči pomocí speciálních cviků: na okohybné svaly, k lepšímu zaostření, na rozvoj periferního vidění i k dokonalému uvolnění přetížených očí.
Oční test vnímání prostoru
Vzhlédněte od knihy a dívejte se přímo před sebe. Uvědomte si, že vidíte předměty vpravo i vlevo od knihy, i nad a pod ní. Centrální vidění pobízí k zaostření na jeden předmět, ale všimněte si, jak i malý pohyb na periferii, například přeběhnutí psa, přelet ptáka či průjezd auta může přitáhnout vaši pozornost. Periferní vidění tedy vede k rozšířenému vnímání, umožňuje spojovat části do celku, zachytit nové informace i další aspekty života. Rozhýbejte oči pomocí speciálních cviků: na okohybné svaly, k lepšímu zaostření, na rozvoj periferního vidění i k dokonalému uvolnění přetížených očí.
Centrální vidění
Centrální vidění je vidění toho, na co oči zaostřujeme, pomáhá vnímat, analyzovat a zkoumat podrobnosti a barvy nehybného objektu v centru oka, hlavně během dne za dobrého osvětlení. Při vyšetření u optika či lékaře se k určení „správné" korekce vyšetří oko nehybně se dívající přímo vpřed, podle potřeby optického středu oka se určí přesný počet dioptrií, aby bylo vidění přes brýle jasné a ostré.
Nezohledňuje se ale tolik skutečnost, že oči jsou neustále v pohybu, při nepatrném pohybu očí kamkoliv jinam než skrz optický střed brýlí je korekce horší, vidění je tedy méně ostré. Brýle vedou člověka k dívání se optickým středem brýlí, tedy vlastně i k omezení hybnosti oka. Proto při cvičení očí je třeba sundat brýle a střídat prostředí uvnitř a venku. Rozhýbejte oči pomocí speciálních cviků: na okohybné svaly, k lepšímu zaostření, na rozvoj periferního vidění i k dokonalému uvolnění přetížených očí.
Periferní vidění
Periferní viděníumožňuje rozeznávat tvary a pohyby, perspektivu, vnímání světa jako celku, rozhoduje, co posunout do centra k podrobnější analýze. Nošením brýlí se toto vidění mírně omezuje. Oko namísto sledování dějů mimo střed zorného pole raději pozoruje svět středem brýlí, pro který má optimalizovanou korekci vidění. Upozaďuje se tak důležitost dějů na úplném okraji zorného pole a mizí schopnost všímat si jich, mění se tak vnímání celistvosti světa. Snížení významu periferního vidění potlačuje přirozené pohyby očí a zmenšuje rozsah jejich pohybů. Náhradou za pohyb očí jsou pak pohyby celé hlavy. Tím však vzniká nadměrné napětí šíje, zatímco nevyužívané oční svaly ztrácí přirozené napětí a ochabují.
Neustálým nošením zrakových pomůcek s malou korekcí (slabších brýlí či čoček do 1 až 1,5 dioptrie) se může ve výsledku podpořit rychlejší slábnutí očí.
V případě, že se jedná o vysoké refrakční vady nad 6 dioptrií, doporučuje se při cvičení očí používat slabší brýle než ty, ve kterých je dokonalé vidění na dálku. Rozhýbejte oči pomocí speciálních cviků: na okohybné svaly, k lepšímu zaostření, na rozvoj periferního vidění i k dokonalému uvolnění přetížených očí.
Krátkozrakost (myopie)
Krátkozrakost je vůbec nejčastější oční vadou. Krátkozraký člověk nevidí dobře do dálky, ale na blízko ano. Čím je vada větší, tím se zkracuje vzdálenost, na kterou vidí postižený ostře.
Krátkozrakost je způsobena jednak zvýšeným napětím šikmých svalů, obepínajících oční kouli. Ta se předozadně prodlužuje, vybouluje. Další příčina krátkozrakosti může však být i geneticky daná, těžká myopie se tedy může zdědit, pokud někdo z rodiny trpí touto vadou (uvažuje se o genetických příčinách, vázaných na gen PAX6).
Celosvětově dochází k nárůstu krátkozrakosti. Problém zvýšeného výskytu myopie narůstá především v důsledku změn životního stylu a změn životního prostředí. V období růstu děti tráví mnohem více času v uzavřených objektech, a to jednak u obrazovek počítačů, jednak u televize. Zvýšilo se také množství práce „do blízka“ – používání mobilů, čtení z displejů kapesních počítačů nebo čtení textů v nevyhovujích podmínkách. Rozhýbejte oči pomocí speciálních cviků: na okohybné svaly, k lepšímu zaostření, na rozvoj periferního vidění i k dokonalému uvolnění přetížených očí.
Dalekozrakost (hypermetropie)
Dalekozrakostjezpůsobena zvýšeným napětím přímých svalů očních, zplošťujících předozadně oční kouli. Dalekozraký vidí špatně na blízko, ale i do dálky. Dalekozrakých lidí je ve srovnání s krátkozrakými mnohem méně. Rozhýbejte oči pomocí speciálních cviků: na okohybné svaly, k lepšímu zaostření, na rozvoj periferního vidění i k dokonalému uvolnění přetížených očí.
Astigmatismus
Astigmatismusje oční vadou, kdy postižený má rohovku nepravidelně zakřivenou (netvoří část kulové úseče jako zdravé oko). Tato vada se vyvíjí do cca 8 let věku, pak již bývá zpravidla stabilní. Někdy se ještě později může zhoršit, např. v důsledku zranění. Příčiny mohou být i genetické. Takto postižený bez korekce brýlemi nevidí ostře ani do blízka ani do dálky. Někdy se tato vada kombinuje i s další vadou – krátkozrakostí nebo dalekozrakostí. Rozhýbejte oči pomocí speciálních cviků: na okohybné svaly, k lepšímu zaostření, na rozvoj periferního vidění i k dokonalému uvolnění přetížených očí.
Šilhavost
Šilhavost je způsobena zvýšením napětím jen jednoho z přímých svalů ovlivňujících tvar oční koule a odchýlení oka od středu. Šilhavý člověk se dívá vlastně pouze jedním okem a to tím, které je v optické ose. Rozhýbejte oči pomocí speciálních cviků: na okohybné svaly, k lepšímu zaostření, na rozvoj periferního vidění i k dokonalému uvolnění přetížených očí.
Vetchozrakost (presbyopie)
Stařecká vetchozrakost je způsobena zhoršením až ztrátou pružnosti čočky v důsledku stárnutí, čočka se nedostatečně vyklenuje a oplošťuje. Zastřování na blízko (akomodace) je stále obtížnější. Čočka nedokáže změnit předozadní rozměr natolik, aby se zaměřila na předměty nablízko (blíže než šest metrů před okem). Do jisté míry a doby je možné tuto vadu korigovat okohybným cvičením, později je třeba korekce brýlemi. Rozhýbejte oči pomocí speciálních cviků: na okohybné svaly, k lepšímu zaostření, na rozvoj periferního vidění i k dokonalému uvolnění přetížených očí.